Jdi na obsah Jdi na menu
 


Charakteristika plemene-Zlatý retriever

 

GOLDEN RETRIEVER ( zlatý retriever ) 
Zlatý retriever je typický rodinný pes. Rád se podílí na všech stránkách života, hraje si s dětmi, zapojuje se do různých her - fotbal, plavání ... Vždycky se snaží zaujímat přední místo jako zábavný člen rodiny. Vyniká láskou a přítulností a je ochoten se podílet na veškeré Vaší činnosti, je vždy připraven podniknout cokoliv, jen, aby byl s Vámi. Společenskost je jeho hlavní předností. Raději se obejde bez jídla než bez lásky a rodinné pohody.
 
 Standard :
  
Standard FCI č. 111 e (24. června 1987)

Země původu: Velká Británie
Celkový vzhled: symetrický, vyvážený, statný, vyrovnaného pohybu, má laskavý výraz.
Charakteristika: poslušný, inteligentní a vyjadřuje přirozenou pracovní schopnost.
Povaha: laskavý, přátelský a důvěřivý.
Hlava a lebka: vyvážená a dobře stavěná, lebka široká, bez hrubých rysů, dobře sedí na krku, čenich je dobře vyvinutý, široký a hluboký. Délka nosní části je přibližně rovna délce části lebeční, nos je černý.
Oči: temně hnědé, dobře posazené do stran, tmavá víčka.
Uši: střední velikosti, zavěšené přibližně v rovině očí.
Morda: silné čelisti, které mají dokonalý, pravidelný a úplný nůžkový skus, to znamená, že horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a rostou rovně z čelistí.
Krk: dostatečně dlouhý, suchý a svalnatý.
Přední končetiny: jsou rovné s dokonalým kostěným podkladem, ramena dobře přiléhají, má dlouhé lopatky se stejně dlouhým ramenem, což umisťuje končetiny pod tělo. Loketní klouby jsou pevné.
Trup: vyvážený, dobře svázaný, hrudník je prostorný a hluboký. Žebra jsou dlouhá, pružná, hřbet pevný, rovný.
Zadní končetiny: bedra a končetiny jsou silné a svalnaté, dobře utvářená stehna a lýtka, dobře zaúhlené kolenní klouby. Hlezna jsou rovná. Při pohledu zezadu nevytáčejí se ani dovnitř ani ven. Zásadně nežádoucí je kravský postoj.
Tlapy: kulaté, kočičí.
Oháňka: nasazena a nesena ve výši hřbetu, délkou dosahuje ke hleznu, bez kadeře nebo zakroucení na špičce.
Pohyb: živý a energický. Pohyb předních i zadních končetin je přímý a pravidelný. Krok je dlouhý, bez náznaků nepravidelného pohybu předních končetin.
Osrstění: hladké nebo mírně zvlněné s dobrou podsadou, nepropustnou pro vodu.
Zbarvení: jakýkoliv odstín zlaté nebo krémové, nikdy ne červené či mahagonové. Několik bílých chloupků je přípustné pouze na předhrudí.
Velikost: kohoutková výška psů je 56 - 61 cm, fen 51 - 56 cm.
Vady: jakékoliv odchylky od výše uvedených bodů musí být považovány za vady a jejich závažnost musí být vztahována podle stupně projevu vzhledem ke standardu.
Poznámka: psi musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.
Základní znaky :
Zlatý retriever je mimořádně přizpůsobivý, všestranný pes. Toto plemeno bylo původně chováno jako lovecký pes, přinašeč. Nyní se cvičí spíše jako průvodce nevidomých, společník a pátrač po drogách, ale nejlépe se hodí k pomoci postiženým. Mnohostrannou osobnost svého zlatého retrievera můžete využít ve složité úloze rodinného mazlíčka, jako výstavního nebo loveckého psa, ale bude vynikat i v soutěžích poslušnosti a agility. Mírný, přemýšlivý ,vždy dobře naladěný, inteligentní pes, který splňuje všechny Vaše nároky, Vám poskytne více potěšení, než jste schopni mu vrátit.
Uplatnění zlatého retrievera :
Zlatý retriever často hraje mnoho úloh ve společnosti jako pracovní a společenský pes. Uplatňuje se vyhledávacích a záchranných družstvech, hledá oběti po zemětřesení a v lavinách, kdy jen pes je schopen najít ještě živé oběti . Zlatí retrieveři jsou také výborní stopaři ve službách policie, armády, zejména při hledání drog a výbušnin. Jsou skvělými průvodci nevidomých, nedoslýchavých a hluchým. Velikost zlatého retrievera, jeho přátelská povaha, velká ochota, přirozené schopnosti k přinášení z něj činí ideálního služebníka a společníka invalidů.
Původ zlatého retrievera
Do roku 1959 se obecně věřilo, že zlatí retrievři pocházejí ze skupiny ruských cirkusových psů. Je jisté, že rodištěm zlatého retrievera byl Guisachan a naštěstí první lord Tweedmouth metodicky vedl plemennou knihu a zaznamenával všechny potřebné údaje původu plemene. Paní Elma Stonexová strávila deset let zkoumáním těchto záznamů a v roce 1959 oznámili šestý lord Ilchester a paní Stonexová skutečné údaje anglickému Kennel Clubu, kde byly oficiálně ověřeny a znovu zaznamenány úředníky klubu v Clarges Street v Londýně. Ve skutečnosti první lord Tweedmouth získal žlutého dlouhosrstého retrievera jménem Nous od ševce v Brightonu, který jej dostal od myslivce lorda Chichestra, skutečně jej dovezl do Guisachanu, kde jej spářil s tweedským vodním španělem po Lady Kirk on the Twed. Z tohoto spojení pocházejí zlatí retrieveři. Všichni dnešní zlatí retrieveři pocházejí z Guisachanského chovu.
Pracovní zlatý retriever
Zlatý retriever má přirozené vlohy stát se ideálním loveckým psem, schopným lovit a přinášet zvěř i v nejhustším porostu. Jeho hustá nepromokavá srst mu poskytuje dokonalou ochranu. Rád vyhledává a přináší všechny možné předměty. Postupně a velmi trpělivě může tyto základní instinkty přeměnit v solidní práci loveckého psa.

RETRIEVER -  znamená aportovat 
 Když se v polovině 19. století začalo v Anglii s čistokrevným chovem retrívrů, byli zde známí pouze psi s vlnitou a kudrnatou srstí. Typ Wavy se časem rozplynul do plemen flat coatet a golden, zatímco curly coated se stal nejstarším plemenem této skupiny arortérů.
 
Rozdělení retrieverů :
 
logo_sekce.jpg
CURLY COATED RETRIEVER
 
( FCI - Standard N° 110/22.01.1999/GB )
 
 
FLAT COATED RETRIEVER
 
 
( FCI - Standard N° 121/29.01.1999/GB )
 
 
 
GOLDEN RETRIEVER
 
      ( FCI - Standard N° 111/29.01.1999/GB )
 
 
CHESAPEACE BAY RETRIEVER
 
      ( FCI - Standard N° 263/USA )

 

 

LABRADOR RETRIEVER
 
( FCI - Standard N° 122/29.01.1999/GB )
 
 
NOVA SCOTIA DUCK TOLLING RETRIEVER
 
 ( FCI - Standard N° 312/Kanada)
 
 

V. Shaw v roce 1880 popisuje retrívra norfolského a ruského, ovšem o jejich nejednotný vzhledje považován za bastardy. Rovněž R. Strebel ve svých knihách píše jen o typu wavy a curly, a retrívr z Labradoru není považován ještě za samostatné plemeno.

O zlatém retrívru jsou prý nejpřesnější údaje, ale i to se týká jen konkrétních jedinců. I tady se může hovořit o jen o psech s vlnitou srstí a dále pak o setrech, popř. bloodhoundech a vodních španělech. 

  Americký chesapeake bay  má v sobě psy z Nového Foundlandu, coonhoundy a otterhoundy. Toller, vyšlechtěný v Kanadě  a s neskutečným oficiálním názvem – nova scotia duck tolling retriever v sobě nese vedle některých výše uvedených plemen i kokra a kolii, což z něho prý dělá i dobrého hlídače.

Pokud si projdeme i ostatní plemena, která se podílela na šlechtění, musí se dojít k závěru, že retrívři nejsou jen aportéři. Tak curly coated v sobě nese i krev vodních španělů, pudlů a novofoundlanďanů. V chovu flat coated se nejvíce uplatnil původní typ wavy s vlnitou srstí, setři a staří labradoři. 
 Přestože ze šesti plemen retrívrů byla čtyři prošlechtěna do oficiálního uznání v Anglii, nedá se říci jsou jen přívažkem k ohařům při jejich stylovém způsobu lovu v Anglii. Vždyť další dvě plemena vznikla v USA a Kanadě, a tam se jistě musela prosadit zcela samostatně.  
Dodnes existují existující  pastevecké plemeno  Cao de Castro Laboreiro se totiž i v současnosti co do velikosti podobá labradorům. Navíc území Labradoru bylo od počátku  16. století po dobu 250 let portugalskou kolonií a názvy  Laboreiro – Labrador ( pobřeží dělníků ) zní velmi podobně. 
Zajímavá je i domněnka Mary Wiliams, že předchůdci labradorů jsou portugalského původu.
Odnepaměti zde žijící Eskymáci měli vlkům podobné psy se vzpřímenýma ušima a ocasem více či méně zatočeným nad hřbet. Tento severský pes se však předkům retrívrů vůbec nepodobal, proto se předpokládá, že tito psi se museli dostat do severní Ameriky z Evropy.. Uvažuje se o velkých dogovitých psech Vikingů, žijících zde už před pěti stoletími, stejně jako později o psech sv. Huberta dovezených z Anglie. 
 V Anglii si lovci chovají pro různé způsoby lovu samostatná plemena, aby si jejich ohaři nepokazili výstavní postoj. Proto se pro práci aportérů využívali dříve různí kříženci mezi ovčáky a honiči, stejně jako vodaři, pudli a španělé. Postupně však bylo jasné, že tito psi  musí mít dostatečnou velikost, sílu, vytrvalost a hlavně odolnost v jakémkoliv prostředí. Znalci psů té doby R. Strebel a V. Shaw považují za předky všech retrívrů psy z Nového Foundlandu a Labradoru. Jaký druh psa byl však do Anglie dovezen je nejasné.